Jak se utopím?

  A tak se topím někde v pocitech. Ve strachu, že mne nenechají svobodně skočit do moře a ještě chvíli dýchat, než mne spláchne vlna vyvolána bouří. Že mne jen zavřou do skleněné nádoby a já utonu ve vlastních slzách, osamocena, neschopna dodržovat pravidla, která mi byla předepsána.

  V oceánu se spíš naučím plavat.

  Víte, ono je stejně hezčí nechat si rozdrtit hlavu o mokrá skaliska než si vyplakat duši v zavařovací sklenici.