Skicujíc stmívání

   Milujíc - malujíc západy slunce na rozlehlé louce mezi motýly a komářími štípanci rozkládá své bělostné nohy v prostor. Skrze našpulené rtíky tiše propouští něžné vzdechy až se jeden nevyzná v tom, zda konečky prstů laská nedokončenou skicu či sebe samu. Téměř ji cítím utonutou v kopretinách jen okamžik před tím, než se zahalena do stébel rozhodne spát. Její křehká nevinnost dráždí můj chtíč i tmavnoucí oblohu. Ach, vidíš? Už i ta se nad ní roztéká a blažený obličej máčí chladnými slzami. Kresba obzoru se rozpíjí.