Umění slov

   Subjektivně kolísat na hranách roztržených papírů v meznících slov a vět, jenž se snad jen s nemalou pomocí vnucených interpunkčních znamének rozlétnou do prostorného nekonečna a v myšlenkách se promění na meziřádky a podřádky; na titěrné abstraktní obrazy vyvolávající jen nesouvislost a pocity lidem neznámé.

   Umělecké vyjádření netkví v psané formě, nýbrž právě v onom toku bez směru a cíle; v tikání hodin, které nikdy nebyly s to ukázat čas. A neporozumění i nářek spálených knih je jen malichernou daní za byť jedinou setinu vteřiny, kdy si dušička řekla - tohle, to je zázrak.